Akční napětí v srdci vzniká za normálních okolností samovolně v sinoatrialním uzlu (SA uzel; obr. 1.), který proto nazýváme primárním pacemakerem. Je lokalizován pod epikardem v pravé síni v blízkosti ústí venae cavea superioris. Z SA uzlu se akční napětí šíří jako vlna depolarizace na pracovní myokard síní. V síních se nacházejí preferenční dráhy, které vedou vzruch rychleji než pracovní myokard a mají za úkol dovést vzruch do levé síně a do atrioventrikulárního uzlu.
Atrioventrikulární uzel (AV uzel) se nachází pod endokardem ve stěně pravé síně v blízkosti ústí sinus coronarius nad septálním cípem trikuspidální chlopně. Buňky AV uzlu jsou velmi podobné buňkám SA uzlu, rychlost vedení je v nich relativně nízká (viz tabulka 1.). Jsou schopny samovolně produkovat akční napětí, nicméně s nižší frekvencí než SA uzel. Za normálních okolností vznikne akční napětí v buňkách AV uzlu díky rozšíření akčního napětí z SA uzlu dříve, než by vzruch vyprodukoval AV uzel. V případě poškození SA uzlu přebírá AV uzel roli pacemakeru – označuje se proto také jako sekundární pacemaker. AV uzel vede vzruch velmi pomalu, čímž dochází k žádoucímu zdržení atrioventrikulární převodu (převodu elektrického signálu ze síní na komory). Předěl mezi myokardem síní a komor je tvořen vazivovým skeletem, který je dobrým elektrickým izolantem. Na AV uzel nicméně navazuje Hisův svazek, který dále prostupuje vazivovým skeletem do interventrikulárního septa a tvoří tak jediné elektrické spojení mezi síněmi a komorami. AV uzel a horní část Hisova svazku se označují jako AV junkce. Přerušení AV junkce, má za následek elektrickou izolaci komor od síní (akční napětí se nemůže dostat ze síní na komory). V komorovém septu se Hisův svazek dělí na dvě Tawarova raménka – pravé pro pravou komoru a levé pro septum a levou komoru. Levé Tawarovo raménko se dále rozděluje na přední a zadní svazek (fasciculus anterior a posterior). Konečným větvením ramének vznikají Purkyňova vlákna, která jsou již v těsném funkčním kontaktu s pracovním myokardem komor. Vedení vzruchu Purkyňovými vlákny je velmi rychlé, což zajišťuje rychlé rozšíření podráždění na celou svalovinu komor a tím pádem i jejich synchronní kontrakci.